Když je někdo chudý, nemá to, co by ke svému normálnímu životu potřeboval. A když je obzvláště chudý, nemá třeba ani co jíst. A jistě se mnou souhlasíte, že to nikdo nechce zažívat, a proto nikdo nechce chudý být. Jenže osud se nás nejednou neptá na náš názor a klidně nás uvrhne třeba i do té nejhorší bídy. Někdy jsme na tom finančně tak špatně, že už se to prostě nedá zvládat. A když se do podobné situace dostaneme, nemáme jinou možnost než hledat další finanční zdroje, s jejichž pomocí bychom to aspoň nějak zvládli. Ale jak se takové další příjmy shánějí. Většinou samozřejmě velice těžko.

Mnohokrát tedy člověku nezbyde nic jiného než projevit zájem aspoň o nějakou půjčku. Ta mu sice pomůže jen po omezenou dobu, po které bude muset půjčené peníze vrátit, ale aspoň to.

Jenže ani poměrně nedokonalá pomoc zvaná půjčka není vždy každému dostupná. I když každý dokáže lehce najít dost nabídek, často se o ně uchází marně. Někde se po něm vyžaduje doložení velkých příjmů, někde musí mít čisté registry dlužníků. A pokud se v tomto nebo v něčem jiném nepodaří vyhovět přáním poskytovatelů půjček, je veškeré snažení marné.

A kde je i pak naděje, že bude usilování o půjčku korunováno úspěchem? Často jenom u nebankovní společnosti. Když má chudák to štěstí v neštěstí, že vlastní aspoň nějakou nemovitost, nic nebrání tomu, aby právě tuto nabídl jako záruku splácení. A pak je přinejmenším nebankovní hypotéka volbou, která může vyjít. Protože tady se ručí za splácení zástavou nemovitosti, a tím pádem odpadá potřeba velkých příjmů a čistých registrů dlužníků.

Kdo prostě nabídne nebankovní společnosti nemovitou záruku splácení, dostane tolik peněz, kolik potřebuje. A s těmi se pak dají výdaje související se životem dlužníka rázem lehce zvládnout. A pak se takto získané peníze musí jenom splatit. A vše je v tom nejlepším pořádku.